Žiju

Praha technická I. – Bubeneč

Když máte rádi technické památky, když se chcete v zimě ohřát, když se chcete v létě ochladit, když si chcete vylézt na komín jako v Postřižinách, když rádi sjíždíte filmová místa, když si chcete dát dobrý kafe a v neposlední řadě – když chcete vidět úžasnou stavbu, poslechnout si její příběh a smeknout před partou lidí, kteří dělají to, co je baví a udržují minulost pro další generace.

Sice pozdě, ale přeci. Starou čistírnu odpadních vod v Bubenči jsme s Modrookou prolezly už v březnu, byly jsme se tam ohřát před třeskutým venkovním mrazem jednu neděli. K fotkám a psaní jsem se ale dostala až teď. Obě máme rády technické věci, navíc Anna zbožňuje tajný chodby a kouty, takže podzemní labyrint staré čističky ji uchvátil. Jak jsme byly nedočkavé zahřátí, dorazily jsme o půl hoďky dřív (časy prohlídek a akcí najdete na webu a facebooku), tak jsme si v Café Továrna daly dobrou kávičku a vynikající cheesecake a pak jsme se už vnitřkem objektu přesunuly ke kase. 

Tam mně dostala plátěná taška s motttem „Dřív jsem byla na hovna, teď jsem na kulturu“. Tenhle obrat o 360 stupňů se mi líbí hodně. A když už jsme u té poklady, rozhodně si kupte „převozníkův prám“ – krátké svezení stokou – protože kdy máte šanci plout kanálem, že jo. Po zaplacení jsme vyfasovaly desky s plánky a dobovými fotografiemi objektu a s moc sympatickou průvodkyní, která snad ví o čistírně všechno, jsme vyrazily na cca 70-minutovou prohlídku podzemní, nadzemní i venkovní. Mimo jiné se dozvíte i přibližný počet dvakrát pálených cihel na míru, které bylo k celé realizaci stavby třeba.

Modrooká nedutala, já si chvílema držela bradu (proč jsem tohle neobjevila dřív) a foťák cvakal jak zuřivej. Je to neuvěřitelně fotogenický prostor, takže se není čemu divit, že se to tu hemží nejen tuzemskými filmaři. Nikde žádný smrad, dostanete odpověď na každou všetečnou otázku, průvodkyně měla totální přehled o všech dírách v zemi, stropě i pod zemí 🙂 včetně toho, kam vedou kdejaké průduchy a stoky. Celý komplex je neuvěřitelně vymakaný a vlastně mi to ani nebere hlava, jak je vše zachovalé a co víc, vybavení je plně funkční. Stačilo otočit vypínačem a mechanismus v hlavní hale se spustil na ukázku.

Dva obří parní stroje zůstaly sice v klidu, ale vypadají, že je právě instalovail a jsou pravidelně spouštěny na větší akce (např. Světový den vody apod.). To nemohla být snad ani čistírna splašků z celé Prahy, jak je to krásná budova zvenku i zevnitř. Prostě skvost pro oko, lahůdka pro duši technika a jedno velký tajemství pro dítě. Kromě toho, že budete protaženi všemi kouty labyrintu, můžete se svézt na elektrickém osvětleném prámu po části stoky, a nadšenci adrenalinu mají šanci si vylézt na komín a pozor – a slanit se třeba vnitřkem.

Za nás pecka zážitek (pokud tedy nejste klaustrofobik se sklonem k panikaření v tmavých prostorech) i poznání dalšího koutu Prahy. Ideální tip do deštivého počasí, mrazivého chladu i úmorného vedra. Na procházku si určitě vezměte pevnou obuv a něco teplejšího na sebe i v létě. A nezapomeňte foťák – focení je povoleno. A před návštěvou mrkněte na facebook Staré čistírny, z důvodu častých natáčení bývá objekt některé dny pro veřejnost uzavřen, abyste se nevydali na výlet zbytečně. I když kolem je i krásná procházka podél vody.

Tak technické Praze zdar a hlavně té kanalizační – pod zemí je stejně krásná jako nad 🙂