Kočka tulící, myši milující

Kdo by nechal v prvním sněhu mrznoucí němou tvář za dveřmi? Přišla jen tak nalehko. My se o ní postaráme.

Dnešní ráno bylo jiné – stromy i trávníky pocukrované (silnější slovo bych nepoužila) sněhem. Pomalu přituhuje. Zrovna jsme s Modrookou říkaly, že musíme do školky donést zrníčkové kuličky pro ptáky na stromy a jak musí být krásně v Krakonošově. Jeden je rád, že když přijde domů, je tam teplo a útulno. Ne každý to tak má – jako třeba ta, co nám škrábala na dveře.

Nejsem milovník koček jako Modrooká, ale když jsme tu prokřehlou chuděru uviděly, bylo jasné, že když ne my, tak nikdo 🙂 Choulila se za dveřma jen v puntíkaté sukni a prosila o něco k snědku a trochu toho tepla. Tak jsme ji pustily dovnitř. Modrooká ale musela vyřešit jednu věc, má oblíbeného Myšáka Dobráka, a nevypadalo to, že by si s Bělinkou (jak ji Anna pojmenovala) padl do oka hned na první dobrou. Domluva po dobrém ale skončila happyendem, kámoší spolu.

A začalo rozmazlování. Modrooká vařila, pekla, smažila, co kočce na očích viděla. A pak přišla za mnou, jestli bysme jí nevyrobily něco na sebe, aby ji tělo nezáblo. Jak to skončilo? Bělinka má vlastní kufr, korále, foťák, batoh, kabát, kalhoty i triko. Jako bonus vyfasovala spacák přesně takový, jako má Modrooká. Že bych šla taky někam škrábat na dveře 🙂

Jak říkám, nejsem milovník koček, ale tohle mě baví a není vyloučený, že přibudou koťata nebo auto, jak jinak z látky. Jsem ráda, že se nám ta zvířecí havěť doma nepokousala a vycházejí spolu víc než dobře. Všechny tři 🙂 Na prázdniny je asi pošlu na učenou k babičce do domku se zahrádkou, aby nevyšli ze cviku a nezapomněli, co má taková správná kočka a myš v popisu práce (parádění to zrovna není) a jak má Modrooká pomáhat babičce na záhonech. A na zimu zas do tepla 🙂

PS: A přesně pro tyhle případy, u nás nejdou do koše žádné menší kousky látek než dlaň. Z těch zbytků se dají vyčarovat kouzelný příběhy. Pro začátek třeba ten o Myšáku Dobrákovi. Střihy a návod na něj najdete v nové knížce Šiju s chutí, kterou koupíte u každého dobrého knihkupce. A co vy víte, možná si k vám pak najde cestu i kočka 🙂