Pro děti, Žiju

Na cestě do pravěku i ke hvězdám

Trochu jsme si mezi svátky ulítly do fantazie nejen té vánoční. Nejde jenom koukat na pohádky a muchlovat se. Musí se taky chodit ven a muchlovat se. Aby Modroočka viděla, v čem její starší kopie víc než 15 let pracovala, vzala jsem ji do muzea filmových triků Karla Zemana. Byl to návrat do minulosti pro nás obě. Její oblíbená dinosauří Cesta do pravěku a můj návrat do let práce v postprodukci včetně restaurování právě takových pokladů. Karel Zeman pro mne zůstane králem fantazie a součástí mého dětství, teď už i Modroočky.

Na krásném místě v těsné blízkosti Karlova mostu, v Saské ulici uprostřed dvora je místo nadupané fantazií, zábavou, uměním a vlastně i technologií – i když o pár desítek let starší. Muzeum Karla Zemana, průkopníka filmových triků uznávaného po celém světě. A tak jsme se vydaly za dinosaury, prošly se po Měsíci, ponořily se do hlubin oceánu a něco jsme i nalítaly.

Už na dvoře před muzeem si můžete ulovit kapitální kousek ve Vltavě, vyšplhat se do vzducholodě nebo se projet na báječném prskoletu jako Baron Prášil. Uvnitř je Vám u pokladny výslovně doporučeno co nejvíc fotit, všechno si na vlastní pěst vyzkoušet. První část je věnovaná rané tvorbě Karla Zemana – animovaným krátkým pohádkám. Následuje super podrobné představení Cesty do pravěku. Včetně mnoha ukázek, filmu o filmu, promítání na velké plátno. A mezitím, co větší koukají a poslouchají, menší poznávají kouzlo děleného obrazu a jak je možný, že ten mamut fakt prošel kolem nich. Ošmatají si dinosauří vejce, prolezou se kmenem stromu až k obří druhohorní vážce, co umí opravdu létat. Vidět můžete i originální scénář autora s ilustrovanými náhledy scén.

Následuje nádech a dostáváte se pod vodu. Vlastní silou rozpohybujte soukolí ponorky a periskopem nakoukněte periskopem, co se děje kolem a zkuste dobovou potápěčskou helmu na vlastní hlavu. A co bylo úplně nejvíc, kromě toho, že vlastně všechno? Baron Prášil a jeho svět ve vzduchu. Můžete nasednout na létající stroj a nechat se vznést do oblak – chce to zkušeného filmového asáka, který Vám bude točit klikou od pozadí – výsledný efekt bude přímo jako z filmu, včetně větru ve vlasech. A nemohla jsem nevyfotit Modrookou na modrém okřídleném koni vznášejícím se – pomocí děleného obrazu – na hvězdné obloze. Koukala na to jako blázen, když se viděla. Další část expozice je věnovaná restaurování starých filmů, v muzeu najdete taky malý obchod se suvenýry. Pokud mrknete před návštěvou na webovky, můžete si zkusit některý z workhopů, od výroby loutky až po počítačovou nebo klasickou animaci. Už si mnu ruce, že bych spojila svoje šití a vyšívání s tvorbou animační loutky. Byly jsme tam cca 1,5 hodiny, ale zkoumaly jsme a procházely všechno do posledního detailu.

Andulce to bylo málo a že když už jsme u těch zázraků, chtěla by vidět ještě Pražské Jezulátko a Bruncvíka. Takže za vyprávění pověsti o tom, jak kníže ke lvu přišel, jsme se prošly podél vody a Kampou došly ke kostelu Panny Marie Vítězné na Malé straně a mrkli na Jezulátko. Prý bychom příští rok mohly přinést taky nějaké ty šaty pro něj. No, když jsem tak koukala na výstavu rouch Ježíška, říkala jsem si, že už bych teda měla začít vyšívat. Den to byl parádní, ale to je přeci vždycky, když je člověk s těma, co miluje – i bez větších zázraků.