Botanická zahrada_veget pro všechny

Chcete strávit s dětmi v Praze příjemný den v zeleném? Tak vám možná přijde vhod info, že botanická zahrada už rozhodně není jen pro rostlinomily. A že se toho změnilo hodně, brada mi spadla…

Do Troji jsem vyrazila bez mého menšího já. Říkala jsem si, že Áňu rozhodně nebude bavit koukat na kytky a poslouchat moje nekončící “to je prostě krása”, chápu člověk v tomhle věku má jiné zájmy 🙂 Jak jsem se mýlila. Navíc jsem byla rozhodnutá, že zahradu tentokrát projdu fakt celou (předtím jsem vždycky skončila v japonské části, protože jsem se nedokázala odtamtud hnout), prolezu každý kout, najdu každou cestičku a že by to bylo na malou nohu hodně chození. Další mýlka. Nakonec jsem ji procházela 4 hodiny. A po nich jsem došla k závěru, že botanická zahrada už není, to co bývala (a to myslím jen v tom nejlepším), protože se z ní stalo místo doslova pro celou rodinu.

Tentokrát jsem startovala od severního vchodu (teda od Bohnic). Za parádních 85,-Kč na celý den si koupila lístek a už jsem byla v ráji 🙂 Nebudu se tady vyjadřovat k floře víc než slovy, že je to prostě úchvatný, když někdo umí něco stvořit a udržovat. A co děti tady? V severní části zahrady je k dispozici obří pivoňková louka posetá teakovými lehátky, lavičkami a židlemi – v zadní části na konci aleje je luxusní pidi hřiště / zašívárna, kde se dá krásně posedět na sváču, pohrát – prostě pohodička. Přes louku, směrem k nádhernému jezírku s želvami a mostem, narazíte na první stánek s občerstvením. Tady je snad jediné malé minus celé zahrady, ale naprosto chápu, že sem nikdo nejde na jídlo. Ve stánku koupíte kafe, vodu, párek v rohlíku, bebe sušenky – tím to končí (škoda, že nemají třeba nějaké to ovoce nebo zmrzku). Takže to chce nějakou tu pestřejší zásobu s sebou.  Za to Vám tu ale půjčí piknikovou deku, se kterou se můžete úspěšně proválet celým dnem.

Za jezírkem v lese je kouzelné arboretum se skleníky zapuštěnými do země, a hlavně s dětským hřištěm s roztodivnými hudebními aparáty z přírodních materiálů, obřími dřevěnými piškvorkami a píškovištěm. Všechno hezky ve stínu. Pod jezírkem na stráni jsou postavená dvě velká teepee s lavičkami, živé domečky z vrbového proutí a, světe div se, je tu kohoutek na vodu. Po cestě směrem na jih narazíte na rozhlednu, ze které je neuvěřitelný výhled na tu naši Prahu stověžatou. V příkrém kopci dolů je tu nově včelín s altánem / domem včelaře. Uvnitř jsou fotky a povídání o včelách, medu a o všem kolem včelařství. Hned vedle pod lípou další sezení ve stínu s velkým stolem a lavicemi. Spojovací stezku mezi severní a jižní částí zahrady vymyslel “můj” člověk. Jsou podél ní totiž nízké houpací sítě s výhledem do stráně nebo na Prahu, to je prostě špica. Všude kolem stolky a prolejzačky pro děti.

Jižní cíp zahrady je známý hlavně svými částmi v japonském a přímořském stylu s vodními prvky. Děti tu můžou procházet bludištěm z bambusu, kolem potoka s vodopádem dojdou po kulatinách ve vodě až k jezírku se zlatým žabákem. Schovávat se můžou v altáncích a zelených zákoutích, těch je tu teda požehnaně a dalo mi dost času, abych prolezla úplně všechny. Zároveň tu najdete také druhý stánek s občerstvením (jeho nabídka je, oproti severnímu, rozšířená o klobásu a nějaký kus masa), ale hlavně je tu romantika sezení na plný pecky. Stoly pod břízama s výhledem na rozkvetlou louku – to by mělo být snad pro každýho povinný, aby tu na chvíli vypnul.

I když jsem tenhle kouzelný kout Prahy prošla sama a vychutnala si ho o to víc, oč jsem zahradnicí, rozhodně doporučuju botanickou zahradu jako výlet pro celou rodinu včetně prcků. Úplně v pohodě se to dá s kočárkem (i golfkama) a psem (na vodítku). Celou zahradu můžou děti krásně projet na nějakém odrážedle (na šlapací kolo to moc není). A ještě malá praktická/technická: spodní část zahrady má “zatím jen” mobilní toalety (momentálně se tam staví nový altán s komplet zázemím). Severní část má naopak úplně nové zázemí v podobě zděného domku hned u vchodu. Tak to jen pro ty z nás, co chodí s prckama a velkýma láhvema pití 🙂