Léto v Krakonošově_Dolní Malá Úpa
Hory v létě nás hodně baví – pohodička, chození, koupání, zábava. Podzim bude v Krakonošově taky pecka.
Kromě Máchova jezera, jsme letošní léto nejen prochodily na horách. Jestli by měl někdo dojem, že to s prckem nejde, tak na pohodu 🙂 V Krakonošově, konkrétně v Malé Úpě, do toho šlapou a je to ráj pro velký i pro menší. Krásná pohádková stezka inspirovaná krkonošskými pohádkami Marie Kubátové je důkazem. Nikdy jsem nebyla fanda zimních hor, ale tohle bych mohla celý léto. “Opravdového” Krakonoše u stejnomenné chaty i Čertův mlýn, jsme měli hned přes potok, omladinou mi bylo sděleno, že nemám hulákat v lese, jinak zahromuje a musíme ho nakrmit. Nakonec vyfasoval kus suchý housky (chabej úplatek) – nebránil se a žádný nadšení taky neprojevil. Zato Modrooká projevila dost “strachu” když jsem ji řekla ať se opře o jeho hůl 🙂 a po cestě kontrolovala, jestli někde nelítá sojka, asi aby nás nenapráskala 🙂 Celé dopo v lesích, stavění domečků pro skřítky, sběr “jedné” houby a borůvek. Za procházku stojí taky louka smyslů ve Velké Úpě i stezka Krakonošova zpovědnice z Pece do Velké Úpy. Je toho habaděj.
Po celodenním chození se únava na juniorce neprojevovala pro mně dostatečně hodně, navrhla jsem lesní hrádek Aichelburg (paní mně upozornila, že tam je fakt příkrých 400 schodů). Aspoň bude večer spát, říkám. Večer nespala (resp. usnula v půl desátý), schody brala nahoru po dvou, když to nešlo tak aspoň poskokem, i když byly vážně strmý. Nahoře do sebe hodila jablko, tatranku a vystřelila se slovy, hele žebříky. Já se slovy: tohle fakt nechápu, ale je hezký, že se ti tu tak líbí.
Náš čtvrteční plán vyjet lanovkou na Sněžku jsem přehodnotila na vyjít na Sněžku 🙂 Mně to teda vůbec nevadí, prohodila Áňa, a já si mnula ruce. V předvečer jsem si koupila bylinný životabudič od Kitla, ale asi bych si ho musela nalejt do vany a vykoupat se v něm 🙂 Prochajda na Sněžku byla parádní, přes několikeré objasnění, že je to fakt nejvyšší hora, nekončil Áni údiv nad tím, proč musí jít pořád do kopce a proč to bolí. Ke konci už jsem přemýšlela, jestli ji nahoru na horu táhne víc myšlenka slíbeného párku v rohlíku nebo já za ruku.
Nebylo to nic šílenýho, počasí bylo tak kouzelný, že jsem se i opálila (no, spíš spálila, jak příjemné profukovalo). Pravda, nahoře to bylo, jak na Václaváku, ale našly jsme si místo a kochaly se. To vydrželo cca 10min v sedě, protože Modrookou na nohy vystřelil nápad udělat závody v běhu na střeše Poštovny. To už jsem fakt kroutila hlavou a začala seriózně přemýšlet, jestli ji na další den nenaordinuju nějakou ferratu nebo ji naložím batoh kamením a pošlu ji za Trautenberkem na učenou. Dolů do Pece jsme sjeli lanovkou, tam si Áňa ještě dala půl hoďky na hřišti hned pod zastávkou a po supr vymyšlený stezce s hlavolamy jsme došly k autu (ani po cestě na pension neusnula, jak jsem si zbožně přála).
Další den jsme si daly pohodičku v areálu Mladé Buky. Nejdelší bobovka, je fakt – slovy Áni – krutá. První jízda byla mnou probržděná, druhá mnou nebržděná, námi prohulákaná. Kousek nad bobovkou je Baldův svět pro děti, kde jsme byly vážně dlouho. Modroočka si to potřebovala všechno důkladně vyzkoušet – vodní svět, prolejzačky, obří trampolíny jak na skákání pozemské i nadpozemské, krmení zvířat, obří člobrdo. Prostě všechno, co si dítě může přát. Musím uznat, vymyšleno dobře, včetně občerstvení a zázemí v podobě čistých toalet v areálu.
A na úplný konec jsme si vyšláply do Horní Malé Úpy na pohádkový borůvkový koláč. A u toho nejlepšího koláče, co jsem kdy jedla, vedle jediný ženušky (ženský) na světě, do který jsem blázen, mi Modrooká řekla, že to byla nejlepší dovolená, co kdy měla. Asi to bylo tím pohádkovým údolím a krkonošskými pohádkami, dobrým jídlem, pohodou, sluníčkem – asi to bude tím, že je nám spolu dobře 🙂 Takže je nám jasný, že musíme obě Úpy (Malou i Velkou) navštívit i na podzim a vidět barvy, co jsme neviděly, projít, co jsme neprošly, ochutnat, co jsme neochutnaly a zažít, co jsme nezažily. A aby se Modrooké doma nestejskalo po Pánu hor, vybrala si na památku Pohádky z Krakonošovy zahrádky (Somr, Jirák, Zedníček), poslouchaly jsme je v autě už po cestě domů 🙂
Tady je další inspirace na výlety, hřiště, koupání, krásná místa:
